24/06/2023
Prý můj původně přesdílený příspěvek neměl dostupný obsah, tedy zkopíruju text příspěvku ještě jednou 😁
Taakže 3 situace kdy se z neplátce stává plátce DPH, tak čtěte, jestli se to náhodou netýká i vás ‼️
- zdroj: Ing. Jiří Klíma - daňový poradce 😎
V souvislosti se zvýšením obratu v DPH na 2 mil. Kč mám pocit, že přibylo lidí, kteří se domnívají, že jako neplátce je daň z přidané hodnoty vůbec nezajímá. Chtěl bych opatrně připomenout, že máloco je vzdálenější realitě a pro ilustraci uvedu několik příkladů - jako v každé dobré pohádce tři. 😉
První příklad je obecně známý a týká se přijetí služby z EU či ze třetí země. To jsou ty slavné reklamy na FB nebo na Googlu, provize placené platformám jako Airbnb, Uber, Booking. Víme, že v těchto případech se z příjemce takové služby stává okamžitě, bez ohledu na obrat, identifikovaná osoba podle § 6h. Má pak povinnost se registrovat, přijaté plnění zdanit daní na výstupu bez nároku na odpočet a podávat daňové přiznání. Výzvy k podání 36 daňových přiznání za tři roky zpátky na identifikovanou osobu už jsem viděl několikrát... A finanční správa se čas od času pochlubí, kolik zase vybrala, vzpomínáte na kauzu youtubeři? 😂
Druhý příklad, kdy neplátce hluboko pod obratem musí zajímat DPH, je tzv. prodej zboží na dálku, neboli prodej zboží občanům do jiných členských států EU. To jsou klasicky e-shopy, ale mohou to být samozřejmě nejrůznější situace. Podle § 8 se v tomto případně hlídá limit 10 tis. EUR ročně a při jeho překročení má dotyčný povinnost začít zdaňovat daní podle státu určení. Takže pokud třeba prodává občanům do Polska, Maďarska a na Slovensko a v součtu překročí těch 10 tis. EUR, je povinen začít odvádět polskou, maďarskou a slovenskou DPH. Jak víme, má možnost to vyřešit buď registrací v jednotlivých zemích jako regulérní plátce DPH nebo registrací do OSS u finančního úřadu pro Brno 1.
A tohle všechno se pochopitelně týká i neplátce DPH, který, aby se vůbec dostal do OSS, se musí nejprve registrovat dobrovolně coby identifikovaná osoba. 10 tis. EUR je MNOHEM méně než 2 mil. Kč obratu... 😅 Pokud takovýhle človíček přinese své účetní doklady jednou za rok v krabici od bot, do OSS už se zpětně nedostane (systém neumožňuje zpětnou registraci) a jediná cesta, jak splnit svoje povinnosti, je registrace ve všech dotčených zemích. V ČR ne - tady klidně může zůstat neplátcem, jestli ho to potěší. 🙄
No a do třetice oblíbená klasika, kterou jsem naposledy vysvětloval na přednášce včera. Český neplátce pracuje na stavbě v Německu pro českého plátce, který pracuje pro německého plátce. CZ neplátce tedy fakturuje stavební práce CZ plátci, ten pak fakturuje totéž DE plátci. Anoooo - subdodávky 🥳, problém posledních patnácti let, minimálně. Jak to dopadne? Zcela bez ohledu na obrat, na fakturovanou částku, prostě bez ohledu na cokoliv, český neplátce (subdodavatel) má povinnost registrace jako plátce v Německu a následné fakturace s německou DPH.
Velmi oblíbená otázka, kterou v této souvislosti dostávám už mnoho let - to jako fakt?? 😆Odpověď je stále stejná. Ano, to jako fakt. Kdyby totéž probíhalo obráceně u nás, tedy kdyby německý zedník dělal na stavbě v ČR pro jinou německou firmu (dobře, je to trochu sci-fi, klidně si tam dosaďte třeba slovenského zedníka 😅), stal by se v ČR také okamžitě plátcem - viz § 6c. Tudíž asi celkem není udivující, že v Německu (a všude jinde) to platí obdobně.
Na závěr připomínám, že naprostá většina plateb v těchto případech probíhá přes účet, takže odpověď na druhou oblíbenou otázku - Kdo na to přijde? 😎- je zřejmá. Každý.
